Proč by mělo nalezení života ve vesmíru takový dopad

O otázce mimozemského života debatují jak laici, tak i vÄ›dci již po staletí. Jako příklad zde můžeme uvést knihu H. G. Wellse Válka svÄ›tů, kde se naÅ¡e planeta ocitne pod útokem marÅ¥anů, tedy obyvatel naÅ¡eho nejbližšího souseda, Marsu. PokraÄovatelem je pak Problém tří tÄ›les, kdy nás pro zmÄ›nu chtÄ›jí kolonizovat obyvatelé z hvÄ›zdné soustavy Alphy Centauri, tedy naší nejbližší hvÄ›zdy. Je tedy jasné, že myÅ¡lenka života mimo naÅ¡i planetu fascinuje lidstvo již po generace, a nikdy nepÅ™estala.

 

 

Otázkou vÅ¡ak je, zda skuteÄnÄ› existuje. Ano, jsme si jisti, že inteligentní život tak, jak jej známe, se alespoň v naší sluneÄní soustavÄ› nenachází. To vÅ¡ak nevyluÄuje možnost objevu primitivních životních forem, jako jsou bakterie, jednobunÄ›Äné organismy Äi prvoci. Za nejpravdÄ›podobnÄ›jší místo jejich nalezení se považuje jupiterův mÄ›síc Europa, avÅ¡ak jsou možné i další lokality.

 

AvÅ¡ak aÅ¥ už se nachází kdekoliv, není pochyb o tom, že by jeho objev, aÅ¥ už v jakékoliv formÄ›, byl tím zdaleka nejvÄ›tším objevem v historii lidstva. Ano, běžnému ÄlovÄ›ku nedochází, proÄ by mÄ›l být objev bakterií na mÄ›síci nÄ›které jiné planety tak významný, avÅ¡ak vÄ›dci ví, co by to ve skuteÄnosti znamenalo.

 

 

Ukázalo by to nejen fakt, že ve vesmíru skuteÄnÄ› nejsme sami, ale také to, že podmínky vhodné ke vzniku života nejsou až tak vzácné, jak by se mohlo zdát. A pokud se mohl vyvinout na dvou místech jen v naší sluneÄní soustavÄ›, pak je pravdÄ›podobnÄ› mnohem hojnÄ›jší, než jsme si doposud mysleli.

 

I to jsou důvody, proÄ bychom se mÄ›li o jeho nalezení stále snažit. Díky vÄ›deckému pokroku se navíc naÅ¡e možnosti stále zlepÅ¡ují. A vzhledem k tomu, jak významný by to byl objev, je jasné, že o nÄ›j vÄ›dci mají zájem. Bohužel je také faktem, že penÄ›z není nazbyt, a financování tÄ›chto projektů není zrovna lákavé. Proto není divu, že v tomto ohledu postupujeme tak pomalu. A to je Å¡koda. Kdo ví, co bychom jinak objevili.